Dávno tomu již, co jsem pohlédla do tváří malých páťáčků, se kterými jsme se poté v září „skamaráďovali“ na adaptačním kurzu v Holanech. Sluncem zalité dny i akce poté pokračovaly ve školních lavicích. Tam už to tak sluncem zalité vždy nebylo, řešili jsme různé situace, výchovné i výukové, ale vždy jsme našli řešení a vše dovedli do zdárného konce. Někdo se odstěhoval, někdo přešel na jinou školu, někdo přibyl…a tak nás v závěru devátého ročníku bylo 23.