Ve středu 22. ledna o odpoledním vyučování jsme se obě 9. třídy zúčastnily přednášky s panem Víťou Žaludem.  Pan Žalud za námi přijel z Liberce, a to díky projektu Den pro školu. Je to bezplatný program, který spojuje učitele s dobrovolníky z praxe, aby se žáci a studenti mohli seznámit s různými obory a povolání.

Na webu se pan Žalud prezentoval jako lektor a byl vybrán třídami 9. B a 9. A. Jeho přednáška byla interaktivní, tzn. že jsme udělali týmy nebo skupiny o třech až čtyřech členech a měli jsme za úkol postavit co nejvyšší věž z věcí, co jsme měli po ruce nebo u sebe. Pointa spočívala v tom, že jsme se měli seznámit s pravidly tvoření skupin, např. pracovních, vývojových, marketingových atd....

Představil nám poté tzv. Tuckmanův model vývoje skupiny. Ten měl několik fází. 1. fáze je vytvoření samotné skupiny. 2. fáze je normalizace nebo nastavení pravidel a zásad ve skupině. 3. fáze je samotná práce nebo výkon, produkty té skupiny. A na konec 4. fáze, rozpuštění skupiny.

Struktura přednášky byla právě podle tohoto modelu. Nejdříve jsme přišli, zformovali se (fáze 1.). Poté nám řekl nějaká pravidla, např. abychom se hlásili nebo nemluvili přes sebe (fáze 2.). Pak jsme dělali ty věže, konali jsme práci ve skupině (fáze 3.). A nakonec jsme se rozešli a rozloučili (fáze 4.).

Potom nám pan Žalud vyprávěl svůj životní příběh, co studoval, co dělal a co dělá dnes.

Na konec přednášky přišel obvyklý prostor pro dotazy a konverzaci s přednášejícím.

Jeho přednášení bylo opravdu zajímavé a pro někoho poučné. Ovšem tam byly i děti, které tam "musely" být. Ale naštěstí nerušily přednášejícího.

Na to, že se mi tam moc nechtělo, to bylo docela zajímavé a zábavné.

Daniel Lukeš, 9. B

Reflexe žáků:

Nikola Brechlerová: „Nejvíc mě zaujal hovor o utváření nového kolektivu. Myslím, že je to dobrý a zajímavý projekt a doporučila bych ho do dalších let.“ 

Adéla Nastoupilová: „Fajn bylo, že jsme ze začátku dělali aktivitu, ale těch aktivit bych dělala víc, ať to není jen o mluvení. Myslím, že pro další devítky skvělá věc.“

Filip Kneifl: „Přišel jsem na to, že i když jsem Ing., můžu dělat i něco jiného, než jsem vystudoval. Pan lektor působil velice klidně, věděl, o čem mluví.“

Tomáš Ouzký: „Na to, že jsem od besedy absolutně nic neočekával, tak jsem mile překvapen. Jsem rád, že vím, jak to chodí v novém kolektivu.“

Ella Valdhansová: „Nikča řekla dobrý point: že na střední škole je větší šance, že si budeme rozumět s lidmi kolem sebe lépe. Pán se mi líbil, velice sympatický, hodný člověk.“

Karolína Špindlerová: „Velmi se mi to líbilo, pán byl sympatický, snažil se nás zapojit do konverzace. Přidala bych víc aktivit, nejsem schopná sedět hodinu a půl v klidu.“

Michael Kraus: „Pán byl milý, hodný a měl veselou náladu. Snažil se o aktivity, abychom pracovali ve skupinách, aby hodina nebyla nudná.“

Amarsanaa: „Pán byl hodně sympatický, nestyděl se mluvit, ale mluvil dlouho, vyprávění o jeho životě bylo trošku nudné. Líbila se mi práce ve skupině.“

Viktorie Stehlíková: „Pán byl milý, ale moc upovídaný. I když, skoro všichni ho poslouchali…“

Adam Lindner: „Myslím, že do toho dává hodně energie. Chce tady být, není to z donucení.“

Martin Makula: „I když sezení bylo hrozný, bavilo mě to poslouchat. Pán byl energický, rychlý a příjemný.“

Mgr. Dominika Holubová